Dobropisy za zboží zničené v důsledku válečných událostí

Dotaz:

Vážení,

obracím se na Vás s dotazem týkajícím se uplatňování ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Popis situace:

Český výrobce dlouhodobě dodává zboží ukrajinským distributorům na základě distribučních smluv. V důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na Ukrajině opakovaně dochází k situacím, kdy je sklad distributora zasažen vojenskou akcí (např. bombardováním, pád dronu) a dříve dodané zboží je zničeno nebo poškozeno tak, že jej již nelze dále distribuovat konečným spotřebitelům. V důsledku toho ukrajinský distributor ztrácí možnost realizovat výnosy z distribuce zboží tak, jak ujednal s českým výrobcem a jak si i dlouhodobě naplánoval v rámci svých kapacit logistiky, personálního zázemí apod. Distributor je tedy v pozici, kdy nese riziko válečného konfliktu do takové míry, která je již z hlediska udržitelnosti jeho businessu neakceptovatelná.

Do doby ukončení válečného konfliktu je proto ukrajinský distributor schopen dále pokračovat v nákupu a distribuci zboží od českého výrobce za podmínky, kdy český výrobce bude smluvně nést část rizik, které válečný konflikt bohužel přináší. Protože český výrobce má velký zájem na realizaci dalších dodávek, které mu přináší významný zisk, obě strany se dohodli na nové smluvní podmínce další spolupráce, která pro českého výrobce zavádí povinnost kompenzace ztrát ukrajinského distributora vlivem ztrát vzniklých v důsledku válečného konfliktu, které ukrajinský výrobce není schopen dlouhodobě ekonomicky absorbovat. Kompenzace bude poskytována formou dodatečně poskytnuté slevy (dobropisu) k hodnotě prokazatelně zničeného zboží.

Dodatek k distribuční smlouvě obsahuje zejména:

• kompenzace je smluvním závazkem českého výrobce, kterou se zavazuje nést rizika ztrát způsobených válečným konfliktem výměnou za to, že distribuce zboží na ukrajinském území bude dále pokračovat a tato bude tím pádem českému výrobci generovat další výnosy a zdanitelný zisk v ČR;
• výslovné zakotvení, že kompenzace je poskytována jako součást podmínek pokračující obchodní spolupráce mezi dodavatelem a distributorem a je vázána na trvání smlouvy a pokračující odběr zboží distributorem;
• kompenzace se vztahuje výhradně na škody prokazatelně vzniklé v důsledku válečných událostí (vojenský útok, pád dronu do skladu, bombardování apod.), tedy na škody způsobené zásahem vyšší moci, které nejsou žádným způsobem zaviněny ani zapříčiněny distributorem (kupujícím) – smluvní mechanismus výslovně vylučuje nárok na kompenzaci, pokud ke vzniku či rozsahu škody přispělo jednání nebo opomenutí distributora (např. porušení skladovacích, bezpečnostních či pojistných povinností);
• povinnost distributora řádně doložit vznik, příčinu a rozsah škody úředními dokumenty příslušných ukrajinských orgánů (např. potvrzení hasičského sboru, policie, místní samosprávy), čímž je prokazována jak existence škody, tak skutečnost, že jde o škodu způsobenou výlučně vnější, na vůli distributora nezávislou událostí;
• smluvně stanovený maximální limit celkové odpovědnosti dodavatele, odvozený od očekávaného objemu obchodu mezi stranami (bude zachován celkový zdanitelný zisk českého výrobce z daného obchodního vztahu);
• časové omezení mechanismu na dobu trvání válečného stavu na Ukrajině.

   

  Domnívám se, že pokud je takto popsaný mechanismus kompenzace předem výslovně sjednán jako smluvní závazek dodavatele, je doložitelný (zejména co do okamžiku sjednání a jeho vazby na pokračující obchodní vztah), a souvisí s dlouhodobou distribuční smlouvou, z níž dodavateli plynou i jiné, nepřerušené výnosy, představuje takto vyplacená kompenzace (dodatečná sleva za poškozené zboží) pro českého výrobce daňově uznatelný náklad ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tedy náklad vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů plynoucích z pokračující distribuční spolupráce.

  Za podstatné přitom považuji, že:

• jedná se o plnění, ke kterému je český výrobce smluvně zavázán a současně je poskytuje z toho důvodu, že toto plnění mu bude generovat další zdanitelné výnosy díky pokračování distribuce zboží na Ukrajině i během válečného konfliktu;
• nejde o škodu ve smyslu § 25 odst. 1 písm. n) ani § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů – kompenzace se netýká škody vzniklé na vlastním majetku dodavatele, ani škody způsobené jinou skutečností, na kterou tato ustanovení dopadají, ale jde o smluvně sjednané plnění poskytnuté dodavatelem svému obchodnímu partnerovi (distributorovi) v souvislosti s pokračujícím obchodním vztahem;
• dodavatel a distributor jsou vzájemně nespojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, jedná se tedy o transakci mezi nezávislými subjekty sjednanou v rámci běžných obchodních vztahů;
• příčinou celé situace je výlučně probíhající válečný konflikt na Ukrajině (zásah vyšší moci), nikoli běžné podnikatelské riziko dodavatele nebo distributora, a předmětem dodávek je zboží, jehož nepřerušená distribuce na ukrajinský trh představuje i s ohledem na charakter zboží významný veřejný zájem a dlouhodobý obchodní zájem dodavatele na zachování tohoto odbytového kanálu.

Žádám zdvořile o potvrzení, zda popsaný způsob smluvního zakotvení kompenzačního 

Odpověď:

Dobrý den,

z obecně popsaného skutkového stavu vyplývá, že posuzované plnění nepředstavuje standardní cenovou úpravu již uskutečněného dodání zboží, ale smluvně sjednaný mechanismus sdílení mimořádných obchodních rizik spojených s distribucí zboží na trhu zasaženém válečným konfliktem. Pro posouzení daňové uznatelnosti podle § 24 odst. 1 ZDP přitom není rozhodující formální označení plnění jako dodatečné slevy (dobropisu), ale jeho skutečný ekonomický obsah, účel a prokázaná souvislost s dosažením, zajištěním nebo udržením zdanitelných příjmů. Judikatura NSS zdůrazňuje, že daňový subjekt musí prokázat nejen skutečné vynaložení výdaje, ale i jeho vazbu na dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. 

Smluvní sjednání kompenzace, její omezení na prokazatelné válečné škody, časové a věcné vymezení, skutečnost, že je poskytována mezi nespojenými osobami, jakož i její vazba na pokračování obchodní spolupráce, mohou svědčit ve prospěch ekonomické racionality daného opatření. Tyto skutečnosti však samy o sobě neprokazují splnění podmínek § 24 odst. 1 ZDP. Daňový subjekt musí prokázat, že poskytnutá kompenzace představovala ekonomicky odůvodněné obchodní opatření přijaté za účelem zachování nebo zajištění odbytu jeho výrobků a že mezi tímto výdajem a očekávanými zdanitelnými příjmy existuje konkrétní a dostatečně prokazatelná věcná souvislost. Posouzení vždy závisí na individuálních skutkových okolnostech a předložených důkazech. Za těchto okolností nelze obecně vyloučit, že předmětná kompenzace může představovat výdaj podle § 24 odst. 1 ZDP, budou-li v konkrétním případě prokázány skutečnosti svědčící o její vazbě na dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. 

K tvrzení uvedenému v podání, že předmětné plnění nepředstavuje škodu podle § 25 odst. 1 písm. n) ani § 25 odst. 2 ZDP, lze uvést, že z popsaného skutkového stavu nevyplývá vznik škody na majetku českého výrobce. Tato skutečnost sama o sobě však není pro posouzení daňové uznatelnosti rozhodující; rozhodující zůstává prokázání podmínek § 24 odst. 1 ZDP. 

Při posouzení Vámi předloženého dotazu vycházelo Generální finanční ředitelství výhradně ze skutečností uvedených ve Vašem dotazu bez podrobné znalosti konkrétních informací a souvislostí, které se k předmětnému problému vztahují. Dále si Vás dovolujeme upozornit na skutečnost, že Generální finanční ředitelství není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž k poskytování právního poradenství v individuálních záležitostech. Proto Vám doporučujeme v komplikovaných případech obracet se na certifikovaného daňového poradce, který se o Váš případ postará s náležitou péčí. 

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z příjmů právnických osob

Oblast úpravy: Ostatní

Zveřejněno: 14.10. 2026

Číslo dotazu: 563