Nárok na odpočet daně u dotačního projektu

Dotaz:

Společnost je plátcem DPH a v rámci své běžné ekonomické činnosti realizuje krajinářské, vodohospodářské a stavební projekty.

Současně je partnerem dotačního projektu, v jehož rámci realizuje vlastní aktivity vymezené projektovou žádostí a rozhodnutím o poskytnutí dotace. Nejedná se o dodavatele ostatních partnerů projektu ani o poskytovatele dotace.

Při realizaci těchto aktivit pořizuje materiál, stavební práce, dopravu a další související služby od dodavatelů, kteří vystavují daňové doklady s DPH.

Za realizaci těchto aktivit společnost nevystavuje faktury ostatním partnerům projektu ani poskytovateli dotace.

Společnosti jsou v rámci projektu poskytovány dotační prostředky určené k úhradě způsobilých přímých nákladů vznikajících při realizaci jejích projektových aktivit. Mezi společností a ostatními partnery projektu nevzniká smluvní vztah dodavatel–odběratel a poskytnuté finanční prostředky nepředstavují úplatu za plnění poskytované jinému partnerovi projektu.

Výsledky projektu současně souvisejí s běžnou ekonomickou činností společnosti. Projekt je realizován stejnými zaměstnanci, technickými prostředky a organizačními kapacitami, které společnost využívá při své standardní podnikatelské činnosti. Realizace projektu přispívá ke vzniku odborného know-how, referencí a zkušeností využitelných při dalších komerčních zakázkách společnosti.

Dovolujeme si požádat o vyjádření k následující otázce:

Vzniká za výše uvedených okolností nárok na odpočet DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s realizací projektových aktivit partnera dotačního projektu, který za realizaci těchto aktivit nevystavuje faktury ostatním partnerům projektu ani poskytovateli dotace?

Odpověď:

V předloženém dotazu řešíte problematiku vzniku nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s realizací vlastních aktivit společnosti v rámci dotačního projektu.

Posouzení poskytnutých dotačních prostředků

Z předloženého popisu vyplývá, že společnost v rámci projektu realizuje vlastní aktivity vymezené projektovou žádostí a rozhodnutím o poskytnutí dotace. Společnost nevystupuje jako dodavatel poskytovatele dotace ani ostatních partnerů projektu, za uskutečňované projektové aktivity jim nevystavuje daňové doklady a mezi zúčastněnými subjekty nevzniká vztah dodavatele a odběratele.

Za předpokladu, že dotační prostředky představují pouze finanční příspěvek určený k úhradě způsobilých nákladů společnosti a nejsou protiplněním za konkrétní dodání zboží nebo poskytnutí služby určitému příjemci/ům, nepředstavuje jejich poskytnutí úplatu za plnění ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Tento závěr však automaticky neznamená ani vznik, ani vyloučení nároku na odpočet daně na vstupu. Zdroj financování přijatých plnění není pro nárok na odpočet rozhodující. 

Obecné podmínky nároku na odpočet daně

Podle § 72 odst. 1 zákona o DPH je plátce oprávněn k odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování plnění zakládajících nárok na odpočet daně. Pro vznik nároku na odpočet proto není rozhodující pouze skutečnost, že příjemcem plnění je plátce DPH. Rozhodující je, k jakému účelu je konkrétní přijaté plnění skutečně použito.

Mezi přijatým plněním a uskutečňovanými plněními zakládajícími nárok na odpočet musí existovat přímá a bezprostřední souvislost. Nárok na odpočet může vzniknout rovněž tehdy, pokud konkrétní vstup nelze přiřadit k určitému plnění na výstupu, avšak náklad na tento vstup představuje skutečný obecný náklad ekonomické činnosti společnosti a jako takový je součástí ceny jejích zdanitelných plnění. Existenci takové vazby je nutné posuzovat podle objektivních okolností a hospodářského účelu přijatého plnění. Pouhé účetní zařazení nákladu mezi režijní náklady ani obecná organizační souvislost s podnikáním společnosti nejsou samy o sobě rozhodující.

Projektové aktivity uskutečňované bez úplaty

Z předloženého popisu vyplývá, že společnost za realizaci svých projektových aktivit neobdrží úplatu od poskytovatele dotace ani od ostatních partnerů projektu a že výsledky těchto aktivit nejsou těmto subjektům poskytovány v rámci vztahu dodavatele a odběratele. Jestliže společnost v rámci projektu uskutečňuje samostatnou bezúplatnou činnost, která sama o sobě nesměřuje k uskutečňování zdanitelných plnění společnosti, jedná se z hlediska DPH o činnost, která nezakládá nárok na odpočet daně.

U přijatých plnění, která lze přímo a výlučně přiřadit k takové projektové činnosti, proto nárok na odpočet daně zásadně nevzniká. To se může týkat zejména materiálu, stavebních prací, dopravy a dalších služeb, které jsou přímo spotřebovány při vytvoření konkrétního projektového výstupu poskytovaného bez úplaty nebo využívaného mimo ekonomickou činnost společnosti.

Vztah projektu k běžné ekonomické činnosti společnosti

Společnost také uvádí, že projekt realizuje stejnými zaměstnanci, technickými prostředky a organizačními kapacitami, které používá při své běžné podnikatelské činnosti, a že projekt přispívá ke vzniku know-how, referencí a zkušeností využitelných při budoucích komerčních zakázkách.

Uvedené skutečnosti mohou představovat určité indicie vztahu projektu k ekonomické činnosti společnosti. Samy o sobě však nepostačují k závěru, že všechna přijatá plnění související s projektem byla použita pro účely plnění zakládajících nárok na odpočet daně. Použití stejných zaměstnanců, technického vybavení nebo organizační struktury pro různé činnosti společnosti neznamená, že náklady na všechny tyto činnosti automaticky představují obecné náklady její zdanitelné ekonomické činnosti. 

Obdobně ani obecná možnost využít zkušenosti, know-how, publicitu nebo reference získané při projektu v budoucí podnikatelské činnosti zpravidla nepředstavuje sama o sobě dostatečnou přímou a bezprostřední vazbu na konkrétní zdanitelná plnění nebo na celkovou zdanitelnou ekonomickou činnost společnosti. Takto obecně formulovaný přínos může být vedlejším důsledkem prakticky každé činnosti podnikatele. Bez dalších objektivních skutečností proto nemůže založit nárok na odpočet daně u vstupů, jejichž bezprostředním účelem je realizace bezúplatného dotačního projektu.

Možnost uplatnění nároku na odpočet daně

Nárok na odpočet daně může vzniknout, pokud společnost objektivně doloží, že projektové vstupy nebo výsledky projektu skutečně slouží k její ekonomické činnosti zakládající nárok na odpočet.

Významné může být např. prokázání, že:

• výsledky projektu zůstávají společnosti k dispozici a společnost je oprávněna je dále komerčně využívat,
• projekt vede k vývoji konkrétního produktu, technologie, stavebního řešení, metodiky nebo služby, kterou společnost nabízí nebo bude nabízet zákazníkům za úplatu,
• realizace projektu je objektivně nezbytná pro uskutečňování konkrétních zdanitelných plnění společnosti,
• projektové výstupy jsou fakticky využívány v obchodních nabídkách, při poskytování placených služeb nebo při realizaci následných komerčních zakázek,
• náklady projektu tvoří součást kalkulace cen zdanitelných plnění společnosti,
• z podnikatelských plánů, interních rozhodnutí, smluv, kalkulací, obchodních nabídek nebo jiných důkazních prostředků vyplýval již při pořízení vstupů konkrétní záměr jejich použití pro zdanitelnou ekonomickou činnost.

Není nezbytné, aby příslušná zdanitelná plnění byla uskutečněna již v okamžiku pořízení vstupů. Záměr budoucího ekonomického využití však musí být reálný a musí být doložen objektivními skutečnostmi. Pouhá hypotetická možnost budoucího využití nebo dodatečně formulovaný obecný podnikatelský přínos sám o sobě nepostačuje.

Rozsah nároku na odpočet

Přijatá plnění je nutné posoudit jednotlivě i ve svém souhrnu.

a) Plnění použitá výlučně pro ekonomickou činnost zakládající nárok na odpočet

Pokud společnost prokáže, že konkrétní přijaté plnění bylo použito výlučně pro uskutečňování zdanitelných plnění nebo jiných plnění zakládajících nárok na odpočet, vzniká jí za splnění ostatních zákonných podmínek nárok na odpočet daně v plné výši.

b) Plnění použitá výlučně pro bezúplatné projektové aktivity

Pokud je přijaté plnění přímo a výlučně použito pro realizaci bezúplatné projektové aktivity stojící mimo ekonomickou činnost společnosti, nárok na odpočet daně nevzniká.

c) Plnění použitá současně pro ekonomickou a jinou činnost

Je-li přijaté plnění použito současně pro ekonomickou činnost společnosti zakládající nárok na odpočet a pro projektovou činnost, která nárok na odpočet nezakládá, vzniká podle § 75 zákona o DPH nárok pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost.

Poměr musí být stanoven na základě objektivního a přezkoumatelného kritéria, které co nejvěrněji odpovídá skutečnému použití přijatých zdanitelných plnění. Samotný poměr dotačních a komerčních příjmů nemusí představovat vhodné kritérium, pokud neodpovídá skutečnému použití konkrétních vstupů.

Pokud společnost vedle plnění s nárokem na odpočet uskutečňuje rovněž plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, je nutné po případném stanovení poměrného odpočtu postupovat také podle pravidel pro krácení nároku na odpočet podle § 76 zákona o DPH.

Závěr

Samotná skutečnost, že společnost za realizaci projektových aktivit nevystavuje faktury poskytovateli dotace ani ostatním partnerům projektu, nárok na odpočet daně automaticky nevylučuje. Stejně tak však samotné postavení plátce DPH, použití stejných zaměstnanců a technických prostředků nebo obecný vznik know-how, zkušeností a referencí nárok na odpočet v zásadě nezakládají.

Za skutkových okolností uvedených v dotazu (obecného popisu) nelze dovodit nárok na odpočet daně v plné výši u všech plnění pořízených pro realizaci projektu. U materiálu, stavebních prací, dopravy a dalších služeb, které jsou přímo spotřebovány při realizaci bezúplatných projektových aktivit a jejichž vazba na ekonomickou činnost společnosti spočívající v obecném získání zkušeností, know-how nebo referencí, nárok na odpočet daně zásadně nemusí zakládat.

Pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně je rozhodující, k jakému účelu je konkrétní přijaté plnění skutečně použito. Mezi přijatým plněním a uskutečňovanými plněními zakládajícími nárok na odpočet musí existovat přímá a bezprostřední souvislost. Nárok na odpočet může vzniknout rovněž tehdy, pokud konkrétní vstup nelze přiřadit k určitému plnění na výstupu, avšak náklad na tento vstup představuje skutečný obecný náklad ekonomické činnosti společnosti a jako takový je součástí ceny jejích zdanitelných plnění. Existenci takové vazby je nutné posuzovat podle objektivních okolností a hospodářského účelu přijatého plnění. Pouhé účetní zařazení nákladu mezi režijní náklady ani obecná organizační souvislost s podnikáním společnosti nejsou samy o sobě rozhodující.

Nárok na odpočet může být přiznán pouze v rozsahu, v němž společnost objektivními důkazními prostředky prokáže použití konkrétních přijatých plnění pro svou ekonomickou činnost zakládající nárok na odpočet. Při společném použití pro ekonomickou a jinou činnost je společnost oprávněna uplatnit odpočet pouze v odpovídající poměrné výši podle § 75 zákona o DPH případně v krácené výši dle § 76 zákona o DPH.

Konečné posouzení proto závisí na konkrétním obsahu projektu, právním a faktickém nakládání s jeho výsledky, způsobu využití jednotlivých vstupů a na důkazních prostředcích, kterými společnost prokáže jejich vazbu na svá plnění zakládající nárok na odpočet daně.

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z přidané hodnoty

Oblast úpravy: Odpočet DPH

Zveřejněno: 01.07. 2026

Číslo dotazu: 469