podání přiznání - práce na Novém Zélandu

Anotace:

Povinnost podat daňové přiznání při práci na Novém Zélandě

Dotaz:

Dobrý den,

vstupuji s dotazem ohledně podání daňového přiznání za rok 2025.

Totiž od května 2025 se nacházím “v programu” Working Holiday na Novém Zélandu, až do května-srpna tohoto roku 2026.

Snažím se přenést moje příjmy a daně, které mám zde odvedené a zaevidované v Novozélandském daňovém systému (IRD), avšak marně. Nemohu se dohledat, jak to mám přiznat do Českého daňového přiznání.

Obracím se tedy na Vás skrze e-mail, jelikož telefonicky by to pro mě bylo finančně i kvůli časovému posunu náročné a moc prosím o radu, jak se vlastně tato skutečnost řeší.

Doufám, že můj dotaz je srozumitelný a v případě jakýchkoli nesrovnalostí upřesním co je potřeba.

Předem Vám děkuji za odpověď a přeji příjemný den.

S pozdravem

Odpověď:

Vážený pane,

Generální finanční ředitelství obdrželo Vaše podání, ve kterém se dotazujete, jakým způsobem máte v České republice zdanit příjmy, které Vám plynou z výkonu závislé činnosti na Novém Zélandu.

K Vašemu dotazu sdělujeme:

Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů v České republice je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a poplatník je povinen postupovat v souladu s jeho ustanoveními.

U mezinárodního zdanění příjmů je prvořadé určení daňové rezidence poplatníka. Při stanovení Vaší daňové rezidence je třeba kromě příslušné vnitrostátní úpravy respektovat i Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2008 Sb.m.s. – Smlouva mezi Českou republikou a Novým Zélandem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „SZDZ“).

Fyzická osoba je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České republiky bydliště ve smyslu § 2 odst. 4 zákona, tj. stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat její úmysl se v něm trvale zdržovat. Kromě toho je daňovým rezidentem též osoba, která se na území České republiky obvykle zdržuje. V případě, že daná osoba je zároveň považována podle vnitrostátní legislativy druhého státu za daňového rezidenta tohoto druhého státu, bude se daňová rezidence posuzovat podle kritérií uvedených v Článku 4 SZDZ, a to v pořadí, v němž jsou uvedena (1. stálý byt, 2. středisko životních zájmů – užší hospodářské a sociální vazby, 3. obvyklé zdržování, atd…).

Pro úplnost uvádíme, že může dojít i k situaci, že se Vaše daňové rezidenství v průběhu zdaňovacího období roku 2025 změnilo (tzv. dělená rezidence). K dělené rezidenci lze obecně uvést, že v takovém případě je třeba řešit zdanění příjmů odděleně za každou část zdaňovacího období a posuzovat jejich zdanění v závislosti na daňové rezidenci. Pro dělenou daňovou rezidenci platí Pokyn GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisu, konkrétně Čl. II K § 2. Dle tohoto pokynu pokud dojde u poplatníka ke změně v rozsahu povinností vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.

Obecně platí, že daňový rezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 2 zákona) zdaňuje v České republice své celosvětové příjmy. Daňový nerezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 3 zákona) zdaňuje v České republice pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky (ustanovení § 22 zákona), a to vždy v míře, v jaké jejich zdanění v České republice umožňuje příslušná SZDZ.

V případě, že jste byl ve zdaňovacím období roku 2025 daňovým rezidentem České republiky a že Vaše příjmy plynoucí Vám na Novém Zélandu měly podobu příjmů ze závislé činnosti, lze z ustanovení Čl. 14 odst. 1 SZDZ vyvodit, že primární právo na zdanění těchto příjmů má stát zdroje, tedy stát, kde je zaměstnání vykonáváno, tj. Nový Zéland. Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na Novém Zélandu by podléhaly zdanění výhradně v České republice pouze za předpokladu splnění všech tří podmínek stanovených v ustanovení Čl. 14 odst. 2 SZDZ (tj. zaměstnání by trvalo méně než 183 dnů, zaměstnavatel by nebyl rezidentem Nového Zélandu a ani by zde neměl stálou provozovnu ve smyslu Čl. 5 SZDZ, k níž byste jako zaměstnanec byl přiřazen). Po zdanění těchto příjmů na Novém Zélandu zahrnete tyto příjmy do své celosvětové daňové povinnosti v České republice, přičemž při zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané na Novém Zélandu budete moci za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem uplatnit metodu vynětí v souladu s ustanovením § 38f odst. 4 zákona, pokud to pro Vás bude výhodnější než provedení prostého zápočtu daně dle příslušné SZDZ. V případě, že jste ve zdaňovacím období roku 2025 neměl jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze závislé činnosti vykonávané na novém Zélandu a rozhodnete se uplatnit metodu vynětí § 38f odst. 4 zákona, nevznikne Vám v České republice ani povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pokud jste byl ve zdaňovacím období roku 2025 daňovým rezidentem Nového Zélandu, nebudete příjmy ze závislé činnosti vykonávané na Novém Zélandu zdaňovat v České republice a zdaníte je pouze v rámci své celosvětové daňové povinnosti na Novém Zélandu.

SZDZ uvedenou v této expedici naleznete v případě potřeby na internetových stánkách Ministerstva financí České republiky www.mfcr.cz.

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z příjmů fyzických osob a závislé činnosti,Ostatní

Oblast úpravy: Daňové přiznání,Mezinárodní zdanění ,Ostatní

Zveřejněno: 06.03. 2026