Poskytnutí nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál z pohledu DPH

Dotaz:

Žádám o poskytnutí názoru týkajícího se uplatnění DPH režimu při poskytnutí nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál mateřskou společností do dceřiné společnosti z pohledu ZDPH. V § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH je používán pojem “vklad“, který není v ZDPH samostatně definován. Toto ustanovení dále uvádí, že vložení nepeněžitého vkladu ve zboží je považováno za dodání zboží za úplatu, pokud u něj nebo u jeho části vkladatel uplatnil odpočet daně.

Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), pojem “vklad“ definuje v § 15 odst. 1 jako peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. Ve smyslu ZOK tedy příplatek mimo základní kapitál není vkladem. Pokud bychom tedy aplikovali definici vkladu dle ZOK i pro účely ZDPH, poskytnutí nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál by nespadlo do režimu § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, tj. nejednalo by se o zdanitelné plnění podléhající DPH. Nicméně se domnívám, že výklad pojmu “vklad“ z pohledu ZDPH by měl být širší.

Stejnou informaci jsem dohledal také v odpovědi Finanční správy na dotaz veřejnosti, kde je v odpovědi na dotaz zveřejněné dne 28.11.2025 podčíslem dotazu 291 uvedeno, že „zákon o daních z příjmů považuje realizaci příplatku mimo základní kapitál za vklad do obchodní korporace“. Domnívám se, že by na nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál mělo být z pohledu ZDPH pohlíženo stejně, jako na vklad do obchodní společnosti a mělo by dojít k jeho zdanění dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH.

Ilustrativní příklad:

Mateřská společnost v roce 2020 uplatnila nárok na dopočet daně při pořízení nemovitosti. V roce 2026 má daná mateřská společnost v plánu tuto nemovitost vložit jako příplatek mimo základní kapitál do své dceřiné společnosti. Obě společnosti jsou plátci DPH. S ohledem na výše uvedené se domnívám, že by tento nepeněžní příplatek ve formě nemovitosti měl podléhat DPH jako dodání nemovité věci dle § 56 ZDPH. V případě splnění podmínek pro osvobození, bude tato transakce považována za osvobozené plnění. Pokud by se v tomto případě mateřská společnost rozhodla a byly by splněny podmínky v § 56 odst. 8 ZDPH, byla by takováto transakce považována za zdanitelné plnění podléhající přenesení daňové povinnosti.

Odpověď:

Ustanovení § 13 odst. 4 zákona o DPH představuje zvláštní právní úpravu, jejímž účelem je zahrnout do předmětu daně i některá plnění, u nichž absentuje klasická úplata, avšak dochází k převodu majetku, u něhož byl při pořízení nebo vytvoření uplatněn nárok na odpočet daně.

Správce daně při aplikaci zákona o DPH vychází primárně z ekonomické podstaty plnění. Nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál představuje obdobně jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu formu kapitálového posílení obchodní korporace prostřednictvím převodu majetku ze společníka na společnost. Z pohledu DPH se proto může jednat o plnění, které je svou ekonomickou podstatou srovnatelné s nepeněžitým vkladem. Z tohoto důvodu by měl být aplikován § 13 odst. 4 zákona o DPH i na případy nepeněžitých příplatků mimo základní kapitál, jsou-li splněny podmínky uvedené v tomto ustanovení, zejména pokud byl při pořízení nebo vytvoření převáděného majetku uplatněn nárok na odpočet daně.

Tomuto výkladu odpovídá rovněž praxe vztahující se k nepeněžitým vkladům, která je zachycena mimo jiné v Koordinačním výboru č. 339/14.09.11 „Uplatňování DPH v případě nepeněžních vkladů a souvislosti v oblasti účetnictví a daně z příjmů právnických osob“, k němuž bylo vydáno stanovisko Generálním finančním ředitelstvím. Závěry tohoto příspěvku vycházejí z toho, že vložení majetku představuje pro účely DPH dodání zboží za úplatu ve smyslu § 13 odst. 4 zákona o DPH, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

2026 | Zápisy z jednání | Příspěvky KV KDP | Daně | Finanční správa

Pokud je předmětem nepeněžitého příplatku nemovitá věc, je následně třeba posoudit její daňový režim podle ustanovení § 56 zákona o DPH. Na takové plnění se použijí obecná pravidla pro dodání nemovitých věcí včetně případného osvobození od daně nebo možnosti zvolit zdanění, stanoví-li tak zákon. Právní pohled na výklad aplikace těchto ustanovení je obsažen v informaci Generálního finančního ředitelství k uplatňování DPH u nemovitých věcí.

Informace k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025 | DPH u stavebních činností, při převodu a nájmu nemovitostí a bytová družstva | Informace, metodika, stanoviska | Daň z přidané hodnoty | Daně | Daně | Finanční správa

Lze tedy uzavřít, že nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál má být pro účely DPH posuzován obdobně jako nepeněžitý vklad, a při splnění podmínek § 13 odst. 4 zákona o DPH podléhá režimu tohoto ustanovení. Následný daňový režim převáděné nemovité věci se určí podle příslušných ustanovení § 56 zákona o DPH.

 

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z přidané hodnoty

Oblast úpravy: Ostatní

Zveřejněno: 24.08. 2026

Číslo dotazu: 536