Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyloučení dvojího zdanění mezi ČR a Kanadou

Anotace:

Práce v Kanadě a vyloučení dvojího zdanění

Dotaz:

Dobrý den,

 
chci se ujistit, jestli je zapotřebí, abych podal daňové přiznání za rok 2025, když jsem byl polovinu roku (1.1.2025-15.7.2025) výdělečně činný pouze v Kanadě (ze závislé činnosti) a zbytek roku jsem byl v ČR v evidenci ÚP. Mezi ČR a Kanadou platí Smlouva o zamezení dvojího zdanění (č. 83/2002 Sb. m. s.).
 
Žádné další příjmy (nemovitost, nájem,...) jsem neměl. Je prosím zapotřebí i tak daňové přiznání podat, nebo případně jiným způsobem doložit příjmy z Kanady za rok 2025?
 
Předem děkuji za Vaši odpověď.
 
Hezký den,

Odpověď:

Vážený pane,


Generální finanční ředitelství obdrželo Vaše podání, ve kterém uvádíte, že jste část zdaňovacího období 2025 (1. 1. 2025 – 15. 7. 2025) strávil v Kanadě, kde jste měl příjmy ze závislé činnosti, a zbytek roku v České republice s tím, že jste byl v evidenci Úřadu práce České republiky. Zároveň uvádíte,  že jste v průběhu zdaňovacího období 2025 kromě příjmů ze závislé činnosti v Kanadě neměl žádné jiné zdanitelné příjmy. Dotazujete se na povinnost podání daňového přiznání k dani z příjmů v České republice.

 

 K Vašemu dotazu sdělujeme:

 

Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů v České republice je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a poplatník je povinen postupovat v souladu s jeho ustanoveními. 

 

U mezinárodního zdanění příjmů je prvořadé určení daňové rezidence poplatníka. Při stanovení Vaší daňové rezidence je třeba kromě příslušné vnitrostátní úpravy respektovat i Vyhlášku ministra zahraničních věcí č. 83/2002 Sb.m.s. –  Smlouva mezi Českou republikou a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů (dále jen „SZDZ“).

 

Fyzická osoba je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České republiky bydliště ve smyslu § 2 odst. 4 zákona, tj. stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat její úmysl se v něm trvale zdržovat. Kromě toho je daňovým rezidentem též osoba, která se na území České republiky obvykle zdržuje. V případě, že daná osoba je zároveň považována podle vnitrostátní legislativy druhého státu za daňového rezidenta tohoto druhého státu, bude se daňová rezidence posuzovat podle kritérií uvedených v Článku 4 SZDZ, a to v pořadí, v němž jsou uvedena (1. stálý byt, 2. středisko životních zájmů – užší hospodářské a sociální vazby, 3. obvyklé zdržování, atd…). 

 

Pro úplnost uvádíme, že mohlo dojít i k situaci, že se Vaše daňové rezidenství v průběhu zdaňovacího období 2025 změnilo (tzv. dělená rezidence). K dělené rezidenci lze obecně uvést, že v takovém případě je třeba řešit zdanění příjmů odděleně za každou část zdaňovacího období a posuzovat jejich zdanění v závislosti na daňové rezidenci. Pro dělenou daňovou rezidenci platí Pokyn GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisu, konkrétně Čl. II K § 2. Dle tohoto pokynu pokud dojde u poplatníka ke změně v rozsahu povinností vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období. 

 

Obecně platí, že daňový rezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 2 zákona) zdaňuje v České republice své celosvětové příjmy. Daňový nerezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 3 zákona) zdaňuje v České republice pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky (ustanovení § 22 zákona), a to vždy v míře, v jaké jejich zdanění v České republice umožňuje příslušná SZDZ. 

 

V případě, že jste v období, kdy jste měl příjmy ze závislé činnosti v Kanadě, byl daňovým rezidentem Kanady, nepodléhaly tyto příjmy zdanění v České republice a měl jste povinnost je zdanit pouze v rámci své celosvětové daňové povinnosti v Kanadě.

 

Pokud jste celé zdaňovací období roku 2025 byl daňovým rezidentem České republiky, lze z ustanovení čl. 15 odst. 1 SZDZ vyvodit, že primární právo na zdanění příjmů ze závislé činnosti má stát zdroje příjmů, tedy stát, kde je zaměstnání vykonáváno, tj. Kanada. Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v Kanadě by podléhaly zdanění výhradně v České republice pouze za předpokladu splnění všech tří podmínek stanovených v ustanovení čl. 15 odst. 2 SZDZ (tj. zaměstnání by trvalo méně než 183 dnů, zaměstnavatel by nebyl rezidentem Kanady a ani by zde neměl stálou provozovnu ve smyslu čl. 5 SZDZ, k níž byste jako zaměstnanec byl přiřazena). Po zdanění těchto příjmů v Kanadě zahrnete tyto příjmy do své celosvětové daňové povinnosti v České republice, přičemž při zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané v Kanadě budete moci za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem uplatnit metodu vynětí v souladu s ustanovením § 38f odst. 4 zákona, pokud to pro Vás bude výhodnější než provedení prostého zápočtu daně dle příslušné SZDZ.

 

V případě, že jste v období, kdy jste měl příjmy ze závislé činnosti v Kanadě, byl daňovým rezidentem Kanady nebo jste celé zdaňovací období roku 2025 byl daňovým rezidentem České republiky a rozhodl  se pro postup dle § 38f odst. 4 zákona, nevznikla Vám povinnost podávat za zdaňovací období roku 2025 v České republice daňové přiznání k dani z příjmů.

 

SZDZ uvedenou v této expedici naleznete v případě potřeby na internetových stánkách Ministerstva financí České republiky www.mfcr.cz.

 

 

 

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z příjmů fyzických osob a závislé činnosti,Ostatní

Oblast úpravy: Daňové přiznání,Mezinárodní zdanění ,Ostatní

Zveřejněno: 09.06. 2026

Číslo dotazu: 447

Zpět na začátek