Základ daně u nepeněžitého vypořádání podílu na likvidačním zůstatku

Dotaz:

Obracíte se na GFŘ s žádostí o sdělení výkladu ke stanovení základu daně u nepeněžitého vypořádání podílu na likvidačním zůstatku. Uvedla jste modelový příklad.

Obchodní společnost, plátce DPH, vydává svému společníkovi jako podíl na likvidačním zůstatku nemovitost, u jejíhož pořízení uplatnila nárok na odpočet daně. Nemovitost má tyto hodnoty:

pořizovací cena: 30 mil. Kč,
účetní odpisy: 10 mil. Kč (účetní zůstatková cena 20 mil. Kč),
cena zjištěná podle znaleckého posudku: 90 mil. Kč,
cena tržní: 100 mil. Kč.

Tážete se, jaký je v uvedeném příkladu správný základ daně. Zda se jedná o pořizovací cenu 30 mil. Kč, účetní zůstatkovou cenu 20 mil. Kč, cena zjištěnou 90 mil. Kč, nebo cenu tržní 100 mil. Kč. Dále se dotazujete, zda se uplatní na vydání likvidačního zůstatku závěry rozsudku C‑241/23, nebo jde o bezúplatné dodání podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH ve smyslu rozsudku T‑413/25.

Odpověď:

Podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se považuje za dodání zboží za úplatu vydání podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve zboží, pokud byl u tohoto zboží nebo jeho části uplatněn nárok na odpočet daně. § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH je implementací čl. 18 směrnice 2006/112/ES o dani z přidané hodnoty (dále jen "směrnice o DPH").

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C‑241/23, P., se vztahuje na nepeněžitý vklad nemovitostí do základního kapitálu obchodní společnosti výměnou za akcie, tedy na situaci, kdy mezi plněním a protiplněním existuje přímá vazba a protiplněním je přijatý cenný papír v emisní hodnotě. Tento rozsudek nelze přenést na vydání podílu na likvidačním zůstatku, neboť ve Vámi popsaném modelovém případě společnost za vydávanou nemovitost nezískává skutečné protiplnění; uskutečňuje nepeněžité vypořádání práva společníka na podíl na likvidačním zůstatku.

V posuzovaném modelovém případě tudíž jde o plnění bez skutečné protihodnoty, jehož účelem je zabránit narušení neutrality daně z přidané hodnoty při použití obchodního majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně, pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce. Pro stanovení základu daně se tedy použije čl. 74 směrnice o DPH a nejedná se o úplatné dodání zboží ve smyslu čl. 73 směrnice o DPH, kdy by základ daně byl určen sjednaným protiplněním.

Z uvedeného vyplývá, že základ daně se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH a nikoli dle § 36 odst. 1 zákona o DPH. Podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH je základem daně u zboží pořízeného za úplatu cena, za kterou bylo zboží pořízeno, se zohledněním stavu zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V souladu se zněním § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH a Informací GFŘ k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží lze jako zjednodušení vycházet z reálné tržní ceny zboží ke dni uskutečnění plnění, nejvýše však do výše jeho pořizovací ceny. Při použití tohoto zjednodušujícího postupu se růst tržní hodnoty nad původní pořizovací základ nepromítá do zvýšení základu daně při bezúplatném dodání.

Závěr

Při použití uvedeného zjednodušujícího postupu činí v modelovém příkladu základ daně 30 000 000 Kč, za předpokladu, že tato částka představuje relevantní pořizovací cenu bez DPH. Účetní zůstatkovou cenu 20 000 000 Kč nelze použít pouze na základě účetních odpisů; případné použití této částky by vyžadovalo doložení odpovídajícího opotřebení nemovitosti pro účely DPH. Nicméně v popsaném modelovém případě je tržní cena zjevně vyšší než hodnota nemovitosti dle účetních odpisů, a proto účetní zůstatkovou hodnotu použít není možné.

Tržní cena 100 mil. Kč není základem daně, neboť převyšuje pořizovací cenu nemovitosti. Cena zjištěná znaleckým posudkem 90 mil. Kč může sloužit jako důkaz zvyšující se hodnoty nemovitosti.

Povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění vzniká dnem uskutečnění plnění, tj. dnem dodání nemovitosti. Plátce je povinen daň přiznat a odvést nebo přiznat plnění v příslušném zdaňovacím období.

Pro úplnost doplňujeme, že aplikace § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH a stanovení základu daně § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH na uvedený případ nebrání tomu, aby se uplatnilo osvobození od daně ve smyslu § 55a anebo § 56 zákona o DPH, neboť aplikace § 55a anebo § 56 zákona o DPH se řídí jinými podmínkami než aplikace § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH a § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH. Při splnění podmínek uvedených v § 77 a násl. zákona o DPH je nutné vyrovnat nebo upravit uplatněný odpočet daně.

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z přidané hodnoty

Oblast úpravy: Nemovitosti

Zveřejněno: 12.11. 2026

Číslo dotazu: 613