Zdanění úroků v rámci cash poolingu

Anotace:

Zdanění příjmů úrokového charakteru při přeshraničním cash poolingu

Dotaz:

Dotaz: Rádi bychom získali upřesnění ohledně uplatnění srážkové daně podle českých předpisů a směrnic EU v tomto scénáři: Dlužník: Společnost A, rezident ČR Věřitel: Společnost B, rezident Belgie Transakce: Společnost A zvažuje čerpání prostředků od společnosti B prostřednictvím cash poolingu, v měně EUR. Skupinová struktura: A i B jsou stoprocentní dceřiné společnosti společnosti C se sídlem v Japonsku. Mezi A a B není přímý vlastnický vztah. Naše dotazy: Podléhají úrokové platby od A společnosti B v rámci této meziskupinové půjčky srážkové dani v ČR? Může se na transakci vztahovat osvobození nebo snížená sazba podle směrnice EU o úrocích a licenčních poplatcích, vzhledem k tomu, že A a B jsou sesterské společnosti pod společným mateřským subjektem, ale bez přímého podílu? Oceníme Vaše stanovisko k příslušným pravidlům a postupům pro uplatnění výhod ze smlouvy nebo směrnice.

Odpověď:

Vážený pane,

Generální finanční ředitelství obdrželo Vaše podání, ve kterém se dotazujete na způsob zdanění příjmů, které plynou věřiteli, společnosti, která je daňovým rezidentem Belgie (věřitel), od české společnosti, která je daňovým rezidentem České republiky (dlužník) v souvislosti s čerpáním finančních prostředků v rámci tzv. cash poolingu. Dotazujete se, zda úroky plynoucí belgické společnosti z tohoto příjmu podléhají srážkové dani v České republice či zda lze pro tyto platby využít v České republice institut osvobození od daně z příjmů.

 K tomu sdělujeme:

Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů v České republice je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Při zdaňování příjmů plynoucích ve prospěch daňovým nerezidentům České republiky je třeba kromě příslušné vnitrostátní úpravy ve Vašem případě respektovat i Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2000 Sb. m.s., Smlouva mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (dále jen „SZDZ“).

 

Obecně platí, že daňový nerezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 3 zákona) zdaňuje v České republice pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky (ustanovení § 22 zákona), a to vždy v míře, v jaké jejich zdanění v České republice umožňuje příslušná SZDZ.

 

Ve svém podání charakterizujete předmětnou transakci jako meziskupinovou zápůjčku finančních prostředků. Cash pooling je nástroj sdružování finančních prostředků v rámci skupiny spojených, většinou nadnárodních, podniků, který má primárně sloužit ke krátkodobému řízení likvidity. Z tohoto hlediska lze dle našeho názoru na finanční prostředky přijaté v rámci cash poolingových struktur z pohledu dlužníka pohlížet jako na přijaté jednodenní krátkodobé úvěry (zápůjčky).

 

Úroky z úvěrových finančních nástrojů plynoucí od daňového rezidenta České republiky ve prospěch daňového rezidenta Belgie jsou považovány v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 písm. g) bod 4. SZDZ za příjmy ze zdrojů České republiky. Čl. 11 odst. 1 SZDZ dává obecně právo na zdanění těchto příjmu zemi daňové rezidence. Nicméně, pokud se nejedná o pohledávky dle Čl. 11 odst. 3 SZDZ, pak dle Čl. 11 odst. 2 SZDZ platí, že úroky mohou být zdaněny ve státě zdroje, tj. v České republice, a to podle jejích právních předpisů. V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona jsou tyto příjmy zdaňovány zvláštní sazbou daně ve výši 15 %.  Dle Čl. 11 odst. 2 SZDZ však platí, že  jestliže skutečný vlastník těchto příjmů je daňovým rezidentem Belgie, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků.

 

Plátce daně (česká společnost) postupuje při aplikaci SZDZ na základě podkladů poskytnutých mu příjemcem úrokového příjmu, kterými jsou zejména:

1. potvrzení o daňovém rezidenství v daném státě vydané zahraničním daňovým úřadem,
2. čestné prohlášení příjemce podílu na zisku, že je skutečným vlastníkem daného příjmu.

 

Příjemce úrokového příjmu může za podmínek stanovených zákonem využít institut osvobození od daně z příjmů dle ustanovení § 19 odst. 1 písm. zk) zákona, avšak toto osvobození lze uplatnit pouze na základě Rozhodnutí o přiznání osvobození úroků z úvěrového finančního nástroje dle § 38nb zákona, které vydává správce daně místně příslušný příjemci příjmu. V případě daňového nerezidenta, kterému nevznikla na území České republiky stálá provozovna, je místně příslušným správcem daně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky v platném znění, Finanční úřad pro hlavní město Prahu, jehož kontaktní údaje jsou následující:

 

Finanční úřad pro hlavní město Prahu

Štěpánská 619/28 

Praha 1

PSČ 111 21

Česká republika

tel.: +420 953 114 111

email: podatelna2000@fs.gov.cz

 

Dále upozorňujeme na skutečnost, že výhody vyplývající ze SZDZ, případně ze zákona, nelze aplikovat v případech zneužívání daňových režimů. To se může týkat např. situace, kdy by správce daně zjistil, že skutečným příjemcem úrokových příjmů není daňový rezident Belgie, ale např. mateřská společnost sídlící v Japonsku.

 

Na závěr uvádíme, že na cash poolingové transakce, které se uskutečňují  výhradně mezi tzv. spojenými osobami, lze aplikovat ustanovení § 23 odst. 7 zákona a principy kapitoly X. Směrnice OECD o převodních cenách. Ze Směrnice OECD o převodních cenách mimo jiné vyplývá, že příjmy plynoucí z účasti jednotlivých subjektů v cash poolingových strukturách je třeba posuzovat v závislosti na konkrétních podmínkách a okolnostech každého jednotlivého případu.

 

SZDZ uvedenou v této expedici naleznete v případě potřeby na internetových stánkách Ministerstva financí České republiky www.mfcr.cz.

 

 

Kategorie: Metodické dotazy

Daň: Daň z příjmů právnických osob,Ostatní

Oblast úpravy: Ostatní,Příjmy z kapitálového majetku

Zveřejněno: 27.02. 2026